|
|
Reakce rostlin na okus jelenovitými a důsledky pro další okus
Dudlová, Tamara ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
(česky) Práce se zabývá interakcí rostlin a herbivorů, konkrétně jelenovitých přežvýkavců. Hlavní otázkou práce je, zda (a případně jak) změny navozené v rostlinách okusem ovlivňují pravděpodobnost dalšího okusu. Na otázku jsem se pokusila odpovědět pomocí rešerše publikované literatury. Rostliny se vyrovnávají s okusem tolerancí (kompenzačním růstem), nebo rezistencí (produkcí obranných chemických sloučenin). Převažující reakce je dána primárně životní strategií rostliny. U dospělých dřevin a trav převažuje tolerance, u mladých dřevin a širolistých bylin rezistence. U rezistentních rostlin se po okusu zvyšuje obsah fenolických látek a snižuje obsah celulózy, tolerantní druhy reagují opačně. Právě obsahy těchto látek, které jsou negativně korelované, jsou klíčové pro výběr potravy jelenovitými. Velké druhy jelenovitých obecně preferují rostliny s větším množstvím celulózy, kterou jsou schopni efektivně trávit. Menší druhy preferují rostliny s nižším obsahem celulózy a s vyšší koncentrací jednoduchých cukrů. Tyto výživnější rostliny jsou před okusem chráněny fenolickými látkami, které jsou menší druhy jelenovitých schopny efektivněji neutralizovat. Otázkou opakovaného okusu týchž rostlin se zabývá jen několik studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Další studie zahrnující více faktorů a...
|
|
|
Optimalizace data porodu u jelenovitých
Schnebergerová, Adriana ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Samice savců přizpůsobují datum porodu aktuálním podmínkám prostředí a své aktuální kondici, aby tak maximalizovaly svou reprodukční zdatnost. Optimálním načasováním porodu se matky snaží maximalizovat nejen svou vlastní fitness ale také fitness svých potomků. Cílem mé bakalářské práce bylo zdokumentovat optimalizaci data porodu u jelenovitých (Cervidae), tj. načasování porodu, které samici zajišťuje úspěšnou reprodukci. Tato čeleď je díky velkému areálu výskytu ideálním taxonem pro studium optimalizace data porodu. 40 druhů a 200 poddruhů ji činí jednou z druhově i početně nejbohatších skupin sudokopytníků (Artiodactyla). Obecně lze faktory, které ovlivňují načasování data porodu, rozdělit na ekologické, behaviorální, reprodukční, fyziologické a genetické. Patří mezi ně například sezonalita, dostupnost a kvalita potravy, kondice, sociální postavení a věk samice, přítomnost samce a pohlaví potomka. Samice jelenovitých mohou v závislosti na aktuálních podmínkách prostředí porod uspíšit nebo naopak oddálit a tím maximalizovat šance na přežití svého potomka. Další významnou strategií je synchronizace porodů, která snižuje pravděpodobnost predace nově narozených potomků. Mezi mechanizmy, které se na těchto procesech podílí, patří načasování pohlavní aktivity, opožděná implantace a přizpůsobení délky...
|
|
|
Obsah živin v jehlicích hlavních dřevin ve vztahu k potravní ekologii velkých býložravců v Evropě
Köhlerová, Markéta ; Hejcmanová, Pavla (vedoucí práce) ; Holá, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo stanovit obsah hlavních makroprvků a vlákniny v jehlicích pěti původních dřevin (Taxus .baccata, Pinus sylvestris, Abies alba,Picea.abies, Larix decidua) s ohledem na výživu zvěře a z hlediska potravních zdrojů zvěře. Zjistit, jestli se liší obsahově v makroprvcích živin podle různého věku jehlic. Jednotlivými cíli dále bylo zjistit za prvé, liší-li se obsahy makroprvků a vlákniny mezi jednotlivými druhy dřevin a za druhé liší-li se obsahy makroprvků a vlákniny mezi ročníky jehličí. Jednoleté jehličí má vyšší obsah makroprvků a nižší obsah vlákniny než dvouleté. Teoretická část se věnuje herbivorům a jejich potravní strategii. . Bylo vybráno pět původních jehličnanů Evropy: P. sylvestris, P.abies, A.alba, L.decidua a T.baccata. Vybraly se čtyři lokality Mšeno, Nové Strašecí, Oldřichov v Hájích a Příbramsko, ve kterých se sbíraly vzorky jehličnanů. Po usušení vzorků v sušárně se prováděly laboratorní testy, podle kterých bylo následně provedeno statistické vyhodnocení. Samotné vyhodnocení bylo zaměřeno na obsahy makroprvků N, P, K, Ca a Mg. Dále se zkoumaly poměry N:P, Ca:N a K/(Ca+Mg) a ADF, NDF a ligninu. Výsledky ukázaly, že jednoleté jehličí má vyšší obsah makroprvků a nižší obsah vlákniny než jehličí dvouleté. Nejvyšší hodnoty obsahu makroprvků a vlákniny měl T.baccata, podobné výsledky měl P.abies a P.sylvestris. Z výsledků vyplývá, že škody okusem jsou náchylnější jehličnany Picea abies, Pinus sylvestris a Abies alba.
|
|
|
Jak, čím a proč cvakají při chůzi někteří zástupci jelenovitých (Cervidae)?
POJEROVÁ, Lucie
O některých kopytnících je známo, že cvakají končetinami, o některých to známo není. V této práci je řešena otázka ohledně cvakání u pěti taxonů z čeledi jelenovitých: sob polární (Rangifer tarandus), jelen milu (Elaphurus davidianus), jelen evropský (Cervus elaphus), los evropský (Alces alces) a jelen berberský (Cervus elaphus barbarus). U těchto druhů je zkoumána dominantní frekvence, 25% kvartil, 50% kvartil a 75% kvartil, dále je zkoumáno, které pohlaví a jakou končetinou cvaká. Sledovaná zvířata byla nahrávána přenosným audiorekordérem Marantz PMD 620 se směrovým mikrofonem za použití sluchátek. Analýza zvuku byla provedena v programu Avisoft-SAS Lab Pro Software, verze 5.0.01 (2010). Data byla zpracována v programu STATISTICA 12 (Anonymus 2012). Pomocí diskriminační analýzy a jednocestné ANOVY byly porovnávány rozdíly ve cvakání mezi jedinci v rámci druhu. Pomocí diskriminační analýzy a hierarchické ANOVY byly porovnávány rozdíly ve cvakání mezi sledovanými druhy. Hierarchická ANOVA porovnávala rozdíly mezi pohlavími a pomocí statistické korelace bylo porovnáváno, jestli je cvakání závislé na věku jedince. Dále byla určena fylogenetická distribuce cvakání v rámci jelenovitých. Z výsledků vyplývá, že se od sebe jedinci v rámci druhu liší, odlišnosti druhů ovšem závisí na použité metodě (liší se v hierarchické ANOVĚ, ale neliší se vyjma jelena berberského v diskriminační analýze). Rozdíl mezi pohlavími nevyšel signifikantně ani pro jeden z parametrů cvakání. Korelace s věkem vyšla průkazně a zdá se, že prapředek jelenovitých disponoval cvakáním a evoluce cvakání šla spíše cestou redukce.
|
|
|
Spontání příjem a preference lizů v konkrétním chovu jelenovitých
Navrátil, Stanislav
Tato práce se zabývá preferencí lizů pro jelenovité. Jejím cílem je zjistit složení minerálních lizů, které nejvíce vyhovuje potřebám těchto zvířat pomocí sledování příjmu a preference lizů. Pro tyto účely byl vybrán daněk skvrnitý (Dama dama). Tento zástupce jelenovitých je v České republice velice oblíbený ve farmových a zájmových chovech. Experiment proběhl na Vysočině, nedaleko obce Kozlov v zájmovém chovu Ing. Dufka. Daňci byli pozorováni od března 2013 do února 2014. Pro vyhodnocování frekvence a množství přijímaných lizů byly použity standardní statistické metody. Pro sběr dat bylo využito vážení lizů digitální váhou a fotopasti, která po celou dobu monitorovala pohyb daňků v okolí lizů. V průběhu experimentu bylo po porovnání s odbornou literaturou zjištěno, že poměr vápníku a fosforu pro jelenovité je naprosto odlišný než poměr u skotu. Nejlépe byl přijímán liz s poměrem 1:1. U skotu je preferovaný poměr 1,9:1.
|
|
|
Jaké faktory ovlivňují rytmy denní aktivity u jelenovitých?
HUBENÁ, Zuzana
Posuzovala jsem v dostupné literatuře uvedené faktory, které ovlivňují denní rytmy aktivity u jelenovitých, jako jsou anatomické a fyziologické vlastnosti jednotlivých druhů, sezónní změny v kvalitě a kvantitě potravy nebo vyrušování zvěře, způsobené přítomnosti predátorů či lidské společnosti.
|
host ::
RSS.